Endokrinní disruptory
Endokrinní disruptory
Hormony ve všech organismech propojují nervovou soustavu a tělesné funkce, jako je růst a vývoj, imunita, metabolismus, reprodukce a chování. Chemické látky, které jsou „endokrinními disruptory", mohou hormonální systém narušovat, a tím škodlivě působit na člověka i volně žijící živočichy.
Látky, které reagují s hormonálním systémem, ale nezpůsobují škodlivé účinky, se nazývají „hormonálně aktivní látky" nebo „endokrinně aktivní látky". Hranice mezi činností endokrinní soustavy a jejím narušením však není vždy jasná, protože v některých případech může být účinek patrný až se zpožděním.
Předpokládá se, že narušení endokrinní činnosti působí široká škála látek, jak přírodních, tak uměle vyrobených. Někdy se účinky endokrinních disruptorů projeví až dlouho po expozici. Například expozice plodu v děloze endokrinnímu disruptoru může vést k účinkům, které budou mít vliv na zdraví dospělého člověka, případně dalších generací.
U volně žijících živočichů byly účinky, které mohou souviset s narušením endokrinní činnosti, pozorovány u měkkýšů, korýšů, ryb, plazů, ptáků a savců v různých částech světa. U některých živočišných druhů vedla narušená schopnost reprodukce k poklesu populace.
U člověka epidemiologické studie naznačují, že endokrinní disruptory jsou možná odpovědné za změny lidského zdraví v posledních desetiletích. Patří k nim pokles počtu spermií, zvýšený počet chlapců narozených s malformací pohlavních orgánů a zvýšený výskyt některých typů rakoviny, u nichž je známa citlivost vůči hormonům. Kontroverznější teorie naznačují souvislost s narušením nervového vývoje a sexuálního chování.
Podle nařízení REACH lze endokrinní disruptory identifikovat jako látky vzbuzující mimořádné obavy, vedle chemických látek, o nichž je známo, že vyvolávají rakovinu, mutace a jsou toxické pro reprodukci. Cílem je omezit jejich používání a nakonec je nahradit bezpečnějšími alternativami.
Podle nařízení o biocidních přípravcích nebudou účinné látky, které jsou považovány za látky s vlastnostmi, které narušují činnost endokrinního systému, schváleny, dokud se neprokáže, že riziko vyplývající z expozice látce je zanedbatelné, nebo dokud není dokázáno, že účinná látka je nezbytná k zabránění vážnému nebezpečí nebo k regulaci vážného nebezpečí pro zdraví lidí nebo zvířat nebo životní prostředí.